Stalo se to. Nehledala jsem to. Naopak vždycky jsem na křesťany pohlížela nejen skrz prsty, jako na slabé bezduché ovce, ale mnohem negativněji – můžou přece za mraky zla. Kostely mě odjakživa naprosto děsily a fakt jsem nechápala to, jak může někdo uctívat oběť… Bůh ještě v klidu, ale tvl Ježíš?! To snad ne? Vždyť to je pak úplně totální kult!
Náhodné setkání a první krok
No a pak najednou sedím v buse, tak nějak náhodně si pustím podcast Poprvé v kostele od Pastoral Brothers, směju se na celé kolo a současně mám slzy v očích. Vystoupím u knihovny a rovnou si půjčím jejich Boží knihu, sednu si pod borovici a pustím se do čtení. Upřímně? nejde mi to moc přes pusu, to vyznání víry hned na první straně… silný kalibr pro člověka jako jsem já, ale dám tomu šanci – a to vyžaduje dost úsilí teda 🙂
Emoční reakce a vnitřní nepochopení
Sedím tam a brečím. Nevím proč, ale přes slzy nevidím na text. Nerozumím tomu, co se děje, ale nebráním se tomu. Čtu dál. Knihu musím pravidelně po pár stránkách odložit, protože to má dost podobný účinek. Adam přijde domů a já na něj vychrlím své poznatky z knihy. Stojím opřená o linku a máchám rukama jako obvykle, když mě něco rozruší. On sedí, nic neříká a diví se. Zná mě moc dobře a nechápe. A já nechápu s ním.
Kritické myšlení a prostor pro zkoumání
Poslouchám se, jak říkám, že to dává smysl tvl… a říkám si, co to melu? 🙂 Jsem k tomu kritická, dávám si prostor na zkoumání, není to vůbec žádné osvícení, láska na první pohled, instantní obrácení. U tak kritického člověka jako jsem já by to asi ani nešlo 🙂 Jenže já jsem taky hodně vnímavá a cítím, že ty slzy a husí kůže nejsou něco, co si člověk vymyslí. Ten pocit… KLIDU a tvl vždyť to tady bylo celou dobu, jenom jsi to neviděla! Ten byl prostě fakt divný 🙂 Šlo poznat, že se děje něco, co člověka přesahuje a hlavou nepobere, ani kdyby chtěl.
Hledání odpovědí a změna pohledu
Četla jsem dál, diskutovali jsme o tom vášnivě denně a já nechápala, co se děje. To pochopení totiž vůbec nepřišlo z hlavy, to se stalo v jednu jedinou chvíli, jenže v takovou, kterou si vlastně konkrétně ani nevybavím. Mám pocit, že můj život se dá rozdělit na „před tím“ a „po tom“. Vysvětlit to nejde, ale cítím to tak. Jako by Ti někdo sundal pásku z očí.
Neplánovaný obrat a vnímání změny
Jo, je to fakt dost divné. Jenže já to nehledala. Žádná americká life changing story. Neřekla jsem si, můj život stojí za hovno, co kdybych zkusila věřit v Boha? To jsem ještě nedělala, dám tomu šanci. Ani jsem neležela na zemi zlomená na pokraji sil a neprosila Boha o znamení, že existuje a on se mi ukázal. Ne, prostě jsem si jednoho normálního dne cestou od zubaře, kde jsem nechala opět nějakou tu pětku vlastně náhodou poslechla epizodu podcastu, který mě pobavil, ale hlavně nasměroval někam úplně jinam.
Stalo se to samo od sebe
Byl to obrat o 180 stupňů, který věřte mi, vyšokoval mě ze všeho nejvíc 🙂 Na začátku jsem si reálně ani neuvědomovala, že se něco tak zásadně mění, ale bylo to tak. Myslete si o tom, co chcete, ale tohle považuju za zásah Ducha Svatého – ezo řečí třeba osvícení 🙂 ? Jenže takové, o které se nesnažíš, ale prostě přijde samo. Mám pocit, že se vlastně samo od sebe změnilo celé moje uvažování, to jak chápu spoustu věcí. Nepřemýšlela jsem nad tím, proč mi třeba ezo seberozvoj nesedí, ale najednou prostě neseděl. Viděla jsem naprosto jasně, jak je to celé totální nesmysl a jedna velká lež, která stojí nejen hodně peněz, ale hlavně drahocenného času a víry.
Pokračující otázky a studium teologie
Ne, není všechno růžové a zalité sluncem. Pořád mám tuny šťouravých otázek 🙂 A i proto jsem ráda, že jsem se nějakou „náhodou“ jako absolutní baby křesťan ocitla na dálkovém studiu Biblické Teologie na ETS, která mi pomáhá tohle všechno pochopit. O tom, ale zase třeba jindy 😉 Teď prostě jen, ať máte představu, jak se tohle v člověku stane.
Ovlivnil mě někdo?
Knihy a podcasty 🙂 U mě to začalo poslechem Poprvé v kostele, pak jsem si poslechla pár dílů od Pastoral Brothers, četla si Nový Zákon ve čtivém překladu Slovo na Cestu a za pár měsíců se odhodlala poprvé na tu bohoslužbu. S nikým jsem to neřešila. Jsem v tomhle dost opatrný nerd. Nikdo mě teda fakt nepřesvědčoval 🙂 Já jsem tam poprvé šla už vnitřně přesvědčená 💖 jen se spoustou otázek a pak si jenom našla církev, která mi sedí.
Budoucnost a význam křesťanství
Hodně mých kamarádů se mě na tuhle změnu ptá a já o tom tady asi budu víc psát. Nikdy bych to neřekla, ale křesťanství je podle mě lék na vlastně všechny neduhy dnešní doby. Jen to není to křesťanství, které známe, ten povrch, který se nějak prezentuje, ale to opravdu ryzí křesťanství plné lásky, odpuštění, milosti a taky práce na sobě, ne proto, abych byla lepší, „dostala se do nebe“ :), ale protože chci. A pozor tady fakt nemyslím nějaké ezo křesťanství bez Ježíše, pravidel atd.
Otevřená výzva ke sdílení
Klidně mi dejte vědět, co by vás zajímalo nejvíc a pokud budu vědět, ráda odpovím. Já už mám připraveno, jak probíhají bohoslužby a nebudou to asi ty, co znáte z těch velkých zatuchlých kostelů 🙂 a nebo třeba proč už se mnou neladí moderní seberozvoj – a že neladil vlastně dlouho před uvěřením.